Bylo Vám 18 let?

Pro vstup na tyto stránky musíš být starší 18 let.

12.06.2023

Bolzano Tedesco & Co. 1895

Historie - Pivovar Lobeč

Sledujte příběh návratu parního stroje do Parostrojního pivovaru v Lobči!

Technická památka Parostrojního pivovaru v Lobči získala název díky parnímu stroji. Nebo, jinými slovy, díky přestavbě realizované v 90. letech 19. století, kdy došlo k rozšíření a modernizaci původního řemeslného pivovaru. Jednotlivé točivé mechanismy, užívané k výrobě sladu a piva, v Lobči od roku 1896 poháněl parní stroj, který usnadnil fyzickou práci a tím venkovskému pivovaru umožnil nebývale zvýšit kapacitu výroby. Lobečtí byli na svůj stroj jako symbol pokroku po právu pyšní, a tak podle dobového zvyku velkými písmeny opatřili fasádu nápisem PAROSTROJNÍ PIVOVAR a od roku 1902 si označení vložili také do názvu společnosti, která pivovar provozovala.

Lobečský parní stroj se však nedochoval. K velké lítosti návštěvníků naší památky. Na každé prohlídce se tak bolavé téma stroje, jako chybějícího srdce pivovaru, znovu otevírá. Roky proto pátráme po vhodném parním stroji, který by jako exponát pivovar v Lobči oživil a symbolicky korunoval mnohaletou, nákladnou a strastiplnou záchranu a obnovu památky. Několik málo tipů a nabídek, které jsme v uplynulých patnácti letech prověřovali, však vyšlo naprázdno. Pochopili jsme, že v dnešní době je technologie parního stroje absolutní vzácností, která je k vidění jen velmi zřídka jako muzeální exponát. Přece jen už v meziválečném období byly parní stroje nahrazeny elektromotory a spalovacími motory a jako překonaná byla technologie páry až na výjimky opuštěna už před sto lety.

Nejprve se mělo podle tvrzení nejmenovaného odborníka za to, že lobečským parním strojem byla stacionární lokomobila. Před několika lety však došlo v mladoboleslavském okresním archivu k nálezu zastrčeného originálu projektu lobečské parostrojní přestavby inženýra Josefa Rosenberga a souvisejícího seznamu strojů a popisu výroby a dále k nálezu protokolů k danění piva. Díky tomu máme dnes alespoň sporou představu o strojovně v Lobči a jejím pozdějším vývoji. Víme, že při uvedení do provozu v roce 1896 dokumenty technologii popisují takto: volně stojící plamencový stojatý parní kotel typu Field průměru 0,90m a výšky 2,40m, rourový přehřívač o průměru 0,30m a výšky 1,20m a především stacionární jednoválcový parní stroj o průměru válce 18 cm, 100 obrátkách za minutu a výkonu 12 hp.

Parní stroj v roce 1896 poháněl v Lobči celé zařízení pivovaru a sice míchání v pivní pánvi i vystírací kádi, odstředivou pumpu, šrotovník, a stroje na čištění ječmene i sladu, vytahovák na ječmen i slad z humna na půdy. Dále parní stroj poháněl dynamoelektrický stroj na 110V, který byl určen pro osvětlení pivovaru, zámku i hospodářského dvora. Dynamo nabíjelo soustavu 38 akumulátorových článků systému Turbot, které byly užívány rovněž k osvětlení. Z parního kotle vedla další roura do parního čerpadla s průměrem parních válců a vodních válců 4''. Toto čerpadlo sálo vodu z pivovarských studní pro potřebu pivovaru a tlačilo vodu také do výšky novým vodovodem pro potřebu zámku a hospodářského dvora.

Poměrně s krátkým časovým odstupem (dokument o úpravě chybí, s jistotou to však máme potvrzeno z daňových nálezcích protokolů v roce 1908) bylo zjištěno, že výkon Fieldova stojatého kotle je pro provoz pivovaru nedostatečný a došlo k rozšíření strojovny o přístavek kotelny a instalaci většího ležatého plamencového parního kotle. 

Parostrojní pohon byl už v roce 1935 nahrazen elektrickým a to soustavou šesti elektromotorů o úhrnné síle 24 hp, spolu se strojem byl odstraněn i tehdejší ležatý plamencový kotel. V kotelně však byla v roce 1935 druhotně umístěna ještě parní lokomobila o výkonu 12 hp, která už zřejmě sloužila jen jako rezerva. Tato lokomobila byla spolu s pivovarskou technologií odvezena do šrotu v letech po znárodnění pivovaru.

Neuvěřitelné se však, slovy klasika, občas stává skutkem a my se díky tipu přítele v říjnu loňského roku dozvěděli o prodeji zapomenutého a autenticky téměř kompletně zachovaného parního stroje vč. kotle a přehřívače v jednom opuštěném mlýně na Rakovnicku. Když vyšlo najevo, že se jedná o zcela unikátní stroj, vyrobený přímo v našem regionu - ve Slaném u firmy Bolzano Tedesco & Co., a zároveň v roce 1895 - tedy v roce, kdy v Lobči probíhala parostrojní přestavba pivovaru, bylo rozhodnuto. V listopadu byla podepsána kupní smlouva a zahájili jsme práce na demontáži a transportu stroje k nám do Lobče. Transport byl kvůli velké hmotnosti a umístění stroje uvnitř budovy komplikovaný, nakonec se však díky týmu šikovných a obětavých kamarádů a lobečských sousedů podařilo čtyřtunový stroj v polovině ledna po částech do Lobče dopravit.

Součástí souboru technologie parního stroje je také původní kotel. Jedná se o jednoplamencový kotel anglického systému Cornish, což je starší z užívaných typů kotlů k vývinu páry pro parní stroje. Tento byl vyroben v První českomoravské továrně na stroje v Praze v 90. letech 19. století (později spojená v ČKD). Přes značné poškození, způsobené umístěním kotle v nezastřešené ruině kotelny někdejšího válcového mlýna na Rakovnicku, se jedná o velmi hodnotnotný artefakt. Jeho hodnota spočívá především v tom, že tvoří celek s dochovaným parním strojem a přehřívačem páry. 

Kotel jsme doslova vykopali ze sutě a převezli do Lobče. Převoz kotle byl pro délku 5,6m a hmotnost bezmála 7t náročný a vyžádal si zapojení 36 tunového autojeřábu. Kotel zůstane prozatímně uložen v našem pivovarském dvoře a bude přístupný veřejnosti v rámci pravidelných prohlídek.

Převozem kotle, jako poslední součásti souboru zachraňované technologie z původního umístění, transfer v prvním únorovém týdnu letošního roku skončil. O zachování souboru v původním místě majitel nestál, soubor technologie jsme proto odkoupili a tím s jistotou zachránili. Po dohodě s NPÚ se připravuje zapsání souboru na seznam kulturních památek ČR.

Asi tušíte, že tohle nebude konec příběhu. Je to začátek další etapy oživování technické památky Parostrojního pivovaru v Lobči, která nebude trvat měsíce, ale spíš roky. Stroj se stane na prohlídkovém okruhu nejcennějším exponátem. Bude ho však třeba spolu s ostatními prvky technologie pečlivě zrekonstruovat, abychom ho mohli příležitostně uvádět do pohybu, byť už jen jako spotřebič pomocí elektromotoru či vzduchového kompresoru. 

Nejnáročnější však bude vybudování stavebního objektu tzv. nové strojovny, na místě nedochovaných spilek v prostoru pivovarského dvora, který umožní muzeální technologii parního stroje odpovídajícím způsobem umístit a prezentovat i pro skupinu návštěvníků.

Držte nám palce!