V roce 2009 jste založili neziskovou organizaci a pustili se do obnovy areálu. Co se v něm za celou dekádu změnilo?
Areál pivovaru jsme v roce 2007 pořídili jako architekti, resp. jako naše architektonická kancelář RIOFRIO – právnická osoba podnikající. Brzy se ukázalo, že, práce na záchraně památky a také pořádané kulturní akce, které s tématem obnovovaného pivovaru seznamovaly veřejnost, mají charakter neziskové činnosti a bylo správné zaštítit řadu dílčích akcí a projektů neziskovkou. Neziskovka dodnes v areálu zajišťuje pravidelný prohlídkový provoz, spravuje expozici a sbírku exponátů a organizuje kulturní akce. Časem přibyl k oživení pivovaru ještě třetí subjekt, a to společnost s účastí partnera, která zde od roku 2015 vaří pivo. Architektonická kancelář nakonec krom správy areálu zaštítila od roku 2016 také provoz restaurace a ubytování v pivovaru.
Z jakých zdrojů jste tak náročnou rekonstrukci financovali?
Před nedávnem jsme počítali aktuální čísla finančních prostředků, které jsme v posledních 13 letech využili k obnově a oživení památky. Celkem bylo nutné využít 33 mil. Kč, z toho 58% finančních prostředků byly vlastní zdroje, složené však také z úvěrů (20%), které budeme splácet ještě víc než 10 let. V posledních dvou letech začíná být provoz památky ziskový a bilance se konečně obrací k lepšímu. Rozsáhlý projekt obnovy kulturní památky by však nebylo možné realizovat bez přispění z veřejných zdrojů. Celkem jsme v desítkách dílčích projektů na obnovu získali 42% procent. Z toho 22% z evropských projektů (SZIF, MAS Vyhlídky), 14% z Ministerstva kultury (Program péče o vesnické památkové rezervace a zóny a krajinné památkové zóny), dále 4,5% ze Středočeského kraje (Středočeský fond kultury a obnovy památek) a zhruba ještě 1,5% z Ministerstva životního prostředí (NZÚ). Odborníka, který se vyzná v cenách ve stavebnictví, možná překvapí, že uvedené celkové náklady jsou s přihlédnutím na počáteční kritický technický stav areálu a značný rozsah projektu, zahrnující krom části expozice také provozovnu pivovaru, ubytování, kuchyni s restaurací i rodinný dům, relativně nízké. Myslím, že je to výsledkem procesu obnovy, který léta pokračoval kontinuálně, v logice udržitelnosti a eliminace finančních rizik a v neposlední řadě díky nízkému rozpočtu i velmi šetrně k památce.
Využíváte také pomoc dobrovolníků?
Pomoc dobrovolníků jsme v rámci projektu obnovy pivovaru v Lobči využívali příležitostně v období, kdy se prováděly hlavní stavební práce. Jednalo se o jednorázové akce firemních dobrovolníků, organizované spolu s platformou Byznys pro společnost. Občas nám přišli pomoc také studenti, např. středoškoláci ze škodovácké průmyslovky z Mladé Boleslavi. Dnes už dobrovolníky nezveme, celková atmosféra projektu se provozováním komerčních funkcí mění.
Obnova pivovaru v Lobči bývá hodnocena jako dobrý příklad citlivé obnovy památek. Jak hodnotíte spolupráci s odborníky z památkové péče?
Areál pivovaru v Lobči leží v CHKO Kokořínsko - Máchův kraj, jádro vesnice je památkovou zónou a samotný pivovar je zapsanou kulturní památkou. Od počátku proto byla nezbytná spolupráce jak památkářů, tak ochránců přírody. Ohlédnu-li se zpět, myslím, že se nám docela hezky podařilo nacházet při jednotlivých tématech společnou cestu a výsledek obnovy tomu také odpovídá. Časem ta spolupráce přerostla v partnerství. Pro nás nebyl nikdy problém přijmout dobrou radu a na druhou stranu se nám často podařilo prosadit vlastní představu, když byla podložena správnými argumenty. Tento úspěšný model kooperace je daný i tím, že se jako architekt a historik architektury považuji za praktikujícího památkáře. Předsedám dnes také Architektonické komisi Správy CHKO.
Využíváte ještě aktuálně podporu z veřejných prostředků?
Ano, od 1.7.2019 díky spolupráci s MAS Vyhlídky probíhají v areálu technické památky projekty podpořené v rámci Operačního programu zaměstnanost č. CZ.03.2.65/0.0/0.0/16_047/0014440 (název: Zaměstnání v Lobečském pivovaru) a CZ.03.2.65/0.0/0.0/16_047/0014439 (Příležitost práce v technické památce). Projekty nám umožňují zaměstnávat dva spolupracovníky se znevýhodněním na trhu práce.
Stavební obnova technické památky je dlouhodobě podporována rovněž z Programu péče o vesnické památkové rezervace, vesnické památkové zóny a krajinné památkové zóny Ministerstva kultury.
