https://www.radiozet.cz/podcas...
Zamilovali jsme se do bývalého pivovaru a chtěli ho zachránit, a tak jsme tam začali vařit pivo, říká architekt Pavel Prouza
„Když si někdo pořídí pivovar, dělá to obvykle kvůli pivu – že ho má rád a prostě ho chce. U nás to bylo trochu jinak. My jsme se zamilovali do toho domu. Náš pivovar je chráněná památka, naší vizí bylo ji zachránit. A nejlepší náplní pro znovuoživený pivovar je vařit pivo,“ usmívá se architekt Pavel Prouza, který se svou ženou zachraňuje pivovar ve středočeské Lobči. „Bez piva by o pivovarskou památku nikdo nestál. Museli jsme ho tedy začít vařit,“ dodává dopolední host Rádia ZET.
Pivo podle původního receptu nalezeného někde za trámem ale nevaří. „Navazujeme na tradici spodního kvašení. Vaříme několik spodně kvašených piv, kdy základem je ležák 11, ale experimentujeme i se silnějšími pivy. Spíš je to dedukce, která vychází ze znalosti pivních stylů a poměrů tenkrát,“ popisuje Prouza.
„Náš pivovar byl po staletí řemeslným vesnickým provozem, kde převládala ruční práce. Na konci 19. století ale byl obrovský konkurenční boj, a tak si tehdy majitelé pořídili parní stroj, aby výrobu zefektivnili,“ vysvětluje Pavel Prouza, proč pivovar nese název parostrojní. Pivovar se dnes k tradici výroby za pomoci parního stroje vrátil. „Podařilo se nám ho po mnoha letech sehnat na inzerát. Návštěvníci se po něm ptali a chtěli ho vidět. Je to zázrak,“ uzavírá provozovatel pivovaru v Lobči Pavel Prouza.
Proč dnes podle něj tolik táhnou technické památky? Poslechněte si celý rozhovor Martina Karlíka:
Pro poslech klikněte zde na web Radia ZET.
