Vystoupejte na Hradsko nad Kokořínským dolem. V lesním údolí Strenického potoka objevte Sellnerovo hradiště. Nebo se vyhřívejte v travinách slunných svahů Zadního Hrádku u Skalska. Jsou to lokality téměř neznámé, zajímavé nejen historií ale i přírodou.
Slovanské hradiště Hradsko: Pátrání po Canburku
Roku 805 vpadla do Čech vojska císaře Karla Velikého. Poplenila zemi, ale dobýt hrad, zvaný Canburg, se jim nepodařilo. Češi se nepoddali a vojska odtáhla bez úspěchu. Stejně neúspěšně se už dvě století pátrá, kde hrad, známý z franských kronik, vlastně ležel. Kandidátů je několik, ale od 19. století se jako nejpravděpodobnější místo nejčastěji označuje Hradsko, malá osada stojící přímo na bývalém slovanském hradišti.
Hradiště vzniklo na mohutném pískovcovém bloku nad údolím Pšovky, naproti dnešnímu hradu Kokořín. Do okolních roklí spadají skalní stěny až stometrovým srázem. Přístup do hradiště byl proto možný jen úzkou šíjí, přehrazenou příčným opevněním.
S teorií o Hradsku jako dávném Canburku přišel koncem 19. století historik August Sedláček, zaujala ho totiž podobnost jména hradu s názvem nedaleké obce Kanina. Ještě předtím na Hradsku pátral průkopník české archeologie Václav Krolmus. Další průzkumy proběhly mezi lety 1965 až 1974. Objeveny byly zbytky stavebních konstrukcí hrazení, snad i posvátné obětiště a pozůstatky domů z přelomu 8. a 9. století, ale i zbytky pozdějšího velmožského dvorce z 9. a 10. století. Nejpádnějším důkazem bojů s franskými bojovníky by měl být nález dvou proražených železných přileb, nalezených a popsaných kolem roku 1890. Přesto však definitivní potvrzení domněnky zůstává otevřené.
Hradiště Hradsko leží východně od stejnojmenné osady s kostelem sv. Jiří. Z Lobče je Hradsko vzdáleno cca 10 km. Doporučujeme Hradiště navštívit pěšky z Kokořínského dolu po žluté turistické značce. Žlutě značená trasa vychází nedaleko hospody U Grobiána a tvoří okruh, dlouhý cca 2,6 km. Není-li pro vás strmý pěší výstup výzvou, můžete do osady Hradsko dorazit i autem od Mšena.
Sellnerovo Hradiště v údolí Strenického potoka
V odlehlém a poněkud tajemném údolí Strenického potoka (někde uváděno jméno Skalský potok) při dnešní silnici z Doubravice do Březovic objevil na přelomu 19. a 20. století místní učitel Karel Sellner mohutné hradiště, které později jeho přítel Eduard Štorch (pobývající v Lobči) nazval na jeho počest.
Hradiště dosud není archeologicky probádané, jeho původ je proto nejistý. Známý je náhodný nález železné sekery z doby hradištní a z vykopávek střepy keramiky až novějšího původu z 13.- 15. století.
V lese ukryté úzké hradiště na skalním pískovcovém ostrohu délky 265 metrů je z jediné přístupové strany na východě přepaženo dvěma valy. Vnitřní val chránil jádro hradiště na samé špičce ostrohu a vnější val chránil předhradí. Někteří badatelé ze studia leteckých snímků popisují třetí linii opevnění při hranici lesa. Opevněná plocha hradiště by tak přesáhla 2 ha. Od roku 1995 je hradiště chráněno jako součást vesnické památkové rezervace Nosálov.
Místo je z Lobče vzdálené 5 km a je dostupné autem ale dobře i na kole či pěšky. Cestu jsme popsali jako „Druhý okruh – loupežnickou stezkou, 12 km“ v článku zde:
https://lobec.cz/zatoulejte-se...
Hradiště Zadní Hrádek u Skalska
Jedním z netajemnějších a nejzajímavějších míst prastaré krajiny v našem okolí je bezesporu hradiště Zadní Hrádek. Je významnou prehistorickou a historickou památkou se stále ještě ne zcela probádanou historií. Hradiště objevil Václav Krolmus v roce 1851 a od té doby zde bylo provedena řada archeologických výzkumů. Víme tedy, že osídlení místa dokládají četné pravěké nálezy od 4. do 6. tisíciletí před naším letopočtem, dále z raného (9. – 12. století) a vrcholného (14. – 15. století) středověku. Je zde doloženo hradiště, pohřebiště, skalní hrad či tvrziště, a snad i dřevěný kostel.
Hradiště je opět umístěné na nepřístupné pískovcové skalní ostrožně s původním přístupem ze severozápadu od dnešní obce Sudoměř. Hradiště bylo nejméně dvoudílné, dnešní širší část zvaná Přední Hrádek je zemědělský využívané pole s patrnými zbytky příčného valu opevnění. Zajímavější je skalnatý tzv. Zadní hrádek v úzké špičce ostrožny, který býval akropolí hradiště, oddělenou od první části širokým příkopem a chráněnou i valy. Akropole bývala užívána k rituálním účelů a následně (11. – 12. století) jako slovanské pohřebiště o čemž svědčí množství odkrytých skalních hrobů.
Podobně jako u nedalekého Hradska je touhou historiků ztotožnit prastaré lokality s dějinnými událostmi. O Zadním Hrádku se uvažuje jako o hradu Skála, kam se měl uchýlit po prohrané bitvě v roce 1178 kníže Soběslav.
Záhadným místem na hradišti je také tzv. Severní mohyla, homolovitý útvar v místě vnitřního valu. O její funkci se přou archeologové, není jasné zda se jedná o mohylu či zbytky pozdější středověké tvrze.
Hrádek není jen archeologickou lokalitou, památkově chráněnou od roku 1958, ale díky suchým trávníkům a křovinám na vápencových pískovcích od roku 2015 také chráněnou přírodní památkou a evropsky významnou lokalitou.
Na hradiště Zadní Hrádek, vzdálené z Lobče po silnici 10 km, doporučujeme vypravit se od nás na kole či autem přes obce Doubravice a Trnová. Zajímavější alternativou pro návštěvu je v tomto případě kombinovat cestu pěšky a vlakové spojení z některé ze zastávek (Skramouš či Vrátno) do zastávky Skalsko nebo Sudoměř. Hradiště se nachází přímo nad nádražím Skalsko.
Na železniční zastávce Sudoměř je velmi pěkné Muzeum železniční historie: https://www.muzeumsudomer.cz;utm_campaign=firmy.cz-13077514
Budete-li kombinovat cestu tam vlakem a nazpátek do pivovaru pěšky, doporučujeme vydat se kolem vodního díla Sudoměř stezkou údolím Strenického potoka (Skalského potoka). Cestou tak navštívíte i výše zmiňované Sellnerovo hradiště, místo Suchý mlýn se skalními byty a vrátíte se přes vesnickou památkovou rezervaci Nosálov. Pěší trasa zpět měří něco přes 12 km a je vedena krásným přírodním prostředím.
