Bylo Vám 18 let?

Pro vstup na tyto stránky musíš být starší 18 let.

Zachráněný pivovar

Jsme budoucnost pivovarské tradice v Lobči

Založení pivovaru a pánové z Lobče

Datum založení našeho pivovaru neznáme. Došlo k němu zřejmě někdy v polovině 16. století. Ještě nedávno se tradovalo, že je pivovar o 100 mladší, díky historikům však dnes můžeme předpokládat, že zakladatelem pivovaru byl rod pánů z Lobče, který hospodařil na dvorci či tvrzi připomínané od poč. 13. století. Dlouhá staletí byly osudy pivovaru spjaty s lobečským dvorem a vrchností.

Galerie - Pivovar Lobeč

Piják, David Teniers ml., nedat., Moravská galerie v Brně.

1586

Kryštof Sladovník

První nalezená písemná zmínka o našem pivovaru je ze 7. dubna 1586, když ho Jindřich Lobečský z Lobče prodává své sestřenici Bohunce Kelblové z Geyzinku. Ve výčtu poddaných se vyjímá jméno Kryštofa Sladovníka. Píše se o fungujícím pivovaře, sladovně a krčmě výsadní a také o tom, že si prodávající pan Jindřich vymínil doživotně půl sudu dobrého a jeden sud řídkého piva z každé várky. Když po jedenácti letech Jindřich zvelebený majetek v Lobči získá zpět, je pivovar popisován s pánvemi, káděmi, sudy a nádobím, sladovnou i samotočným mlýnem. U dvorce byla chmelnice.

Galerie - Pivovar Lobeč

Mapa Čech -detail, 1726, Archiv ÚAZK Praha

Galerie - Pivovar Lobeč

Albrecht z Valdštejna, C. Barn, Mayers Konversations-Lexikon, 1859

1631

Ku prospěchu Valdštejna

V dobách třicetileté války se konfiskací po uprchlém činovníkovi stavovského povstání, Václavovi st. Berkovi z Dubé, náš pivovar dostal do majetku císařského generála Albrechta z Valdštejna. Pod jeho ochranou, a především k jeho užitku tak ve zlých dobách pivovar nepřerušil provoz, a dokonce na úkor mizející konkurence zvýšil výstav. V roce 1631 vyprodukoval 19 várek po 20 sudech a náležely k němu tři hospody a devět krčem.

1638

Darem za špinavou práci

Po Valdštejnově vraždě v Chebu roku 1634 se lobečský majetek jako odměna oklikou dostává další konfiskací do rukou pomocníka jeho vrahů, podplukovníka císařských dragounů irského původu, Roberta Geraldina, který se na Lobči usadil v roce 1638. Geraldinové obnovili venkovskou tvrz, zmodernizovali pivovar a naproti němu zřídili palírnu. Po roce 1642 spravovala panství vdova Marie Anežka se svým druhým manželem Filipem Longuevalem. Jako lobečský sládek byl v roce 1644 zmiňován Martin Raibr a sládkem se stal i jeho syn Kryštof.

Galerie - Pivovar Lobeč

Pohřební štít Marie Kláry Věžníkové, roz. Geraldini, 1697, Národní archiv Praha (Sbírka genealogicko-heraldická Wunschwitzova, i. č. 299)

1654

Věžníkovské investice

V roce 1654 vyženil Lobeč s Geraldinovou dcerou Marií Klárou zemský sudí a královský rada Odolen Věžník z Věžník. Modernizoval pivovar pro větší odbyt, neboť po požáru mšenské sladovny na téměř 200 let donutila lobečská vrchnost poddané měšťany odebírat pivo pouze z Lobče. Majetek si pak v širší rodině Věžníkové předávali až do roku 1765, kdy náš pivovar uvařil 672 sudů piva ročně. Jan Ignác Věžník v roce 1727 vybudoval nad pivovarem barokní zámek, jeho starobylá skalní sklepení využíval pivovar jako sklep pro letní období.

Galerie - Pivovar Lobeč

Kupní smlouva Odolena Věžníka z Věžník, 1658, Národní archiv (České gubernium, i. č. 4381)

Galerie - Pivovar Lobeč

Mapa stabilního katastru, Obec Lobeč, 1842, Archiv ÚAZK Praha

1765

Hrabata Clary-Aldringenové a Kounicové

Jako vyženěný a následně zděděný majetek se v roce 1765 dostal náš pivovar do rukou císařského rady hraběte Filipa Clary-Aldringena a zůstal v rodině po čtyři desetiletí. Následně se tu vystřídali spekulanti ale po roce 1807 zakoupila pivovar česká větev hrabat Kouniců. Především hrabě Michal Karel st. Kounic byl dobrým hospodářem a v pivovaru inicioval stavební úpravy i modernizaci provozu.

1828

Měšťanská rodina Vaňků

V roce 1828 za sládkování Antonína Mayera koupili pivovar s lobečským statkem pražský měšťan a zbohatlý sládek František Vaňka s manželkou Terezií. V roce 1838 zdědil majetek JUDr. Václav Vaňka, pozdější pražský purkmistr a poslanec českého zemského sněmu. Vaňkovi provoz pivovaru od roku 1837 pronajímali sládkům a pivovar ročně vyráběl kolem 2 tis. hl piva. Ještě do roku 1849 byl provozován i přilehlý panský lihovar a pěstoval se tu chmel.

Galerie - Pivovar Lobeč

Inzerát, Časopis Kvas, 1873, Pivovarské muzeum v Kostelci nad Č. Lesy

Galerie - Pivovar Lobeč

Portrét JUDr. Václava Vaňky, Jan Adolf Brandejs, 1850, Galerie Hlavního města Prahy

1878

Skvělý sládek Keller

Vaňkovi dědici prodali v roce 1878 náš pivovar manželům Mündlovým, kteří ho pak roku 1882 pronajali sládkovi Bohuslavu Kellerovi. Také další vlastník, fabrikant Johann Faltis, potvrdil Kellerovi nájem, a tak mohl šikovný sládek stihnout zmodernizovat výrobu a zvýšit výstav na 3 tis. hl ročně.

Galerie - Pivovar Lobeč

Fotografie sládka Bohuslava Kellera, nedat., rodinný archiv Aleny Houserové

Galerie - Pivovar Lobeč

Inzerát, Časopis Kvas, 1883, Pivovarské muzeum v Kostelci nad Č. Lesy

1891

Cicvárkova parostrojní přestavba

Pivovar a velkostatek koupil JUDr. Rudolf Cicvárek, právník a poslanec zemského sněmu, který investoval značné jmění do přestavby a modernizace pivovaru na parostrojní provoz s varnou na 60 hl piva a roční produkcí 10 tisíc hl. Areál byl přebudován do současné podoby podle projektu proslulého pivovarského inženýra Josefa Rosenberga a ve dvoře získal mohutný trakt chladného hospodářství. První várka byla v průmyslovém pivovaru uvařena v únoru 1896. V letech 1901/1902 pivovar vyprodukoval 12,3 tis. hl.

1903

Společníci a sládek Tománek

Investicí zadlužený majitel oddělil pivovar od velkostatku a vložil ho nejprve do správy a roku 1904 do majetku společnosti Parostrojní pivovar v Lobči. Z počátečního chaosu, střídání sládků a poklesu produkce vyvedl pivovar až dobrý sládek Josef Tománek. Pod jeho vedením zažil náš pivovar zlaté časy, produkoval každoročně kolem 10 tis. hl a naše pivo bylo v kraji oblíbené. V roce 1911 získal náš pivovar také koncesi k výrobě sodové vody a limonád a na trh uvedl citronádu a malinovku.

1916

Strasti válečné i poválečné

První světová válka znamenala strmý propad výroby. Nedostatek surovin a růst cen stlačil v roce 1917/1918 výrobu na pouhou desetinu. Bez dodávky ječmene si zkušený sládek vypomáhal, jak se dalo. Přidával cukr, rýži, cukrovku, dokonce i trávu pejřavu. V roce 1918 poslala válečná mašinerie na frontu i samotného Josefa Tománka. Ani v poválečném období se mu již nepodařilo úspěch zopakovat a jeho odchodem v roce 1921 nastalo období prodělků, až musel být provoz v roce 1925 přerušen a společníci hledali kupce.

1927

Svazek s konkurencí

Zbývající 4 společníci prodali v roce 1927 pivovar vlastní konkurenci a Společenský pivovar v Podkováni si novou filiálkou v Lobči zajistil dominantní pozici v kraji. Do čela podniku podkováňští dosadili sládka Františka Klímu, který se stal na dlouho sládkem posledním. Konkurenční pivovar totiž o akvizici dobře nepečoval a ve 30. letech výstav pivovaru bez potřebných investic už jen stagnoval mezi 3,5 až 5 tis. hl.

1943

Zastavení výroby

Lobeč se stala poslední českou obcí na hranici Protektorátu. Ještě v roce 1942 byl roční výstav pivovaru 4,3 tis. hl a vařilo se světlé i tmavé pivo. O rok později byla z důvodu zvýšeného daňového zatížení, nerentability i nízké motivace podkováňských výroba piva zastavena. V areálu pak ještě fungovala stáčírna podkováňského piva a v nájemném provozu pražírna sladu. Technologie byla zakonzervována a myslelo se, že se výroba znovu rozjede po válce.

1948

Znárodnění, devastace a beznaděj

Zakonzervovaný pivovar byl jako součást Podkováňského pivovaru v roce 1948 znárodněn a v rámci n.p. Severočeské pivovary o rok později zrušen. V roce 1956 byl areál svěřen Libereckému obchodu ovocem a zeleninou. Poté zemědělcům ze Státnímu statku Vysoká, kteří zde provozovali traktorovou stanici a do 80. let pak dílnu, sklady a byty. Areál postupně zchátral do havarijního stavu a ke konci tisíciletí se stal smutnou opuštěnou ruinou, hyzdící střed obce. Ani polistopadoví vlastníci mu nepomohli, naopak ho rozebíráním na cihly a dřevo nevratně poškodili.

2007

Architekti zachránili památku

Bývalého pivovaru si v květnu 2007 všimli architekti Jana a Pavel Prouzovi. Oslovil je atmosférou technické památky v jedinečném venkovském i přírodním prostředí. Architekti se stali vlastníky pivovaru a zahájili náročný proces vedoucí k jeho záchraně. V roce 2009 mohly být započaty stavební práce, které přes četná úskalí probíhají kontinuálně dodnes. Stát mezitím prohlásil areál kulturní památkou a zpřístupnil i účast veřejných zdrojů. Pivovar byl památkově obnoven, je prezentován jako kulturní hodnota a patří k nejcennějším ukázkám historických českých pivovarů. Nevšední přístup byl oceněn prestižními cenami.

2015

Obnovení výroby a otevření veřejnosti

Na stavební záchranu mohlo v roce 2015 navázat oživení značky lobečského piva s úctyhodnu tradicí. Obnovený pivovar s varnou o výstavu 10 hl, provozovaný se společníky, dnes ročně produkuje kolem 1 tis. hl řemeslného piva originálních receptur z lokálních surovin. V návaznosti na obnovení výroby byl areál otevřen veřejnosti formou pivovarského výčepu a prohlídkového okruhu o historii a současnosti vaření piva v Lobči. V roce 2019 byly v podkroví pivovaru zřízeny apartmány pro ubytování hostů a zprovozněna pivovarská kuchyně. Dnes je areál technické památky Parostrojního pivovaru v Lobči vyhledávanou turistickou atraktivitou Kokořínska, Máchova kraje i celého regionu.

Publikování nebo další šíření obsahu těchto stránek, jako jsou fotky, vizualizace, texty či videa, je bez našeho písemného souhlasu zakázáno.

Historie - Pivovar Lobeč
Historie - Pivovar Lobeč

Víte, čím jsme jedineční?

Přijďte se za námi podívat. Pivovarem vás provede majitel Pavel Prouza.

Prohlídka pivovaru